AIZEN

NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD JAPONSKÉ ZAHRADY AIZEN, o.p.s.

1. Při vstupu do areálu japonské zahrady v Říčanech u Prahy, Thomayerova ul. (dále jen „zahrada“), jejímž provozovatelem je obecně prospěšná společnost Aizen - japonská zahrada, o.p.s. (dále i jen „provozovatel zahrady“), je každý návštěvník povinen seznámit se s tímto návštěvním řádem. Vstupem do zahrady návštěvník potvrzuje, že se s tímto návštěvním řádem seznámil, souhlasí s ním a zavazuje se tento návštěvní řád bezvýhradně dodržovat. Každý návštěvník je dále povinen dbát pokynů pracovníků zahrady.

2. V areálu zahrady jsou návštěvníci povinni:

a) dodržovat pravidla slušného chování, chovat se ohleduplně vůči ostatním návštěvníkům a pracovníkům zahrady, udržovat v zahradě pořádek a čistotu,

b) pohybovat se pouze po vyznačených cestách, a to pouze pěšky a bezpečným způsobem,

c) nepoškozovat okrasné stromy ani jiné rostpny a další majetek v areálu,

d) zajistit, aby se nezletilé osoby, jakož i jiné osoby neschopné posoudit následky svého jednání, v areálu zahrady pohybovaly pouze pod náležitým dozorem těch, kteří jsou povinni vykonávat nad uvedenými osobami dohled,

e) oznámit pracovníkům zahrady porušování návštěvního řádu a/nebo situace ohrožující bezpečí návštěvníků nebo majetek zahrady.

3. Do areálu zahrady je zakázáno vodit psy a koně, ke vstupu s jinými zvířaty je nutno vyžádat předem souhlas provozovatele zahrady.

4. Fotografování či pořizování jiných obrazových nebo audiovizuálních záznamů v areálu zahrady je povoleno pouze pro osobní potřebu návštěvníka.

5. Návštěvníci zahrady jsou povinni nahradit škodu, kterou na majetku zahrady způsobí.

6. Provozovatel zahrady si vyhrazuje právo odepřít vstup do zahrady nebo vykázat ze zahrady (i) každou osobu, která poruší tento návštěvní řád nebo (ii) osobu, u níž je důvodná obava, že tento návštěvní řád poruší anebo (iii) osobu, jejíž chování provozovatel z jiných důvodů shledá nepřístojným, to je zejména osobu pod vpvem návykových látek.

7. Provozovatel zahrady nenese odpovědnost za jakoukoli újmu, kterou si návštěvník zahrady způsobí vlastní neopatrností nebo nedodržením tohoto návštěvního řádu.

V Praze, dne 16.08.2013

Provozovatel zahrady:

Aizen - japonská zahrada, o.p.s.

Jitka Valuchová

Přirozený přírodní prostor nejen pro meditaci

Původně to byla soukromá meditační zahrada, která vznikla podle návrhu japonského architekta Takumi Mizokami. Postupem času se rozrůstala, aby nakonec splynula se sousedním lesem a nabídla prostor pro relaxaci všem příchozím. Představujeme plošně největší japonskou zahradu v Evropě v malebném Ladově kraji, v Říčanech u Prahy.

Zadání pro japonského architekta a česko-japonského projektanta Osamu Okamuru vytvořil inženýr Petr Typlt v roce 1998 a zahradu postupně budoval až do své smrti v prosinci 2010. Jeho dcera Petra Brandejsová poté otevřela celý prostor veřejnosti. V červnu 2013 převzala zahradu Jitka Valuchová a její otec, zkušený bonsaista, Josef Valuch. „S touto změnou se zahrada začne znovu probouzet,“ slibuje na úvod našeho setkání nová ředitelka obecně prospěšné společnosti.

Meditací k obecnému prospěchu

Původní majitel Petr Typlt měl velké plány. Pro říčanské noviny kdysi poznamenal, že naši potomci nás jistě nebudou hodnotit podle počtu vybudovaných supermarketů a dálnic, ale spíše podle toho, jaké duchovní impulzy jim dokážeme předat. „Nová zahrada by mohla být malým příspěvkem ke splnění tohoto důležitého úkolu,“ poznamenal. „Koupili jsme krásný pozemek na okraji města Říčan a město samo se k projektu připojilo svým vlastním pozemkem, a tak díky celé rozloze bude možné vytvořit ojedinělý projekt i v rámci Evropy,“ psal s nadšením na svém blogu. Další texty již nebyly tak optimistické, spolupráce zřejmě neprobíhala vždy podle představ obou zúčastněných stran. Současný majitel ovšem věří, že dokáže novým projektem oslovit nejen radnici, ale především veřejnost.„Našim cílem je přeměnit strohou meditativní kamennou zahradu na moderní zahradu s japonskými prvky, která nabízí širokou škálu společensko-kulturních aktivit, “ říká Jitka Valuchová. Zahrada by měla být nejdříve pečlivě vyčištěna a oplocena, v brzké době ji čeká také nová modulace terénu, výsadba borovic a smrků a také stavba čajovny. To vše pod přísným dohledem Josefa Valucha, který úspěšně vybudoval Bonsaicentrum – museum Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště a má dlouholeté zkušenosti s japonskými zahradami.

Nové probuzení zahrady

Přestože je původní zahrada navržena japonským architektem, přiklání se Josef Valuch spíše k označení zahrada japonského typu. „Hovořit u nás o japonských zahradách by bylo určitě troufalé,“ podotýká s lehce ironickým úsměvem. „Plánujeme společenské multikulturní využití prostoru, ale musí být zachováno původní schéma japonské zahrady,“ dodává. Týká se to především základní koncepce v duchu symbolického, zjednodušeného ztvárnění krajiny s kamennými horami, zelenými kopci, štěrkovými toky a moři. Důležitý je i další výběr materiálů. Jiří Valuch preferuje kvalitní kámen, dřevo, bambus, kapradiny, okrasné trávy a samozřejmě bonsaje. Vodu považuje za hybnou sílu každé zahrady. „Může stát v nádržce, proudit mezi kameny či přepadávat z nádržky do nádržky. Lze ji ale vnímat i v symbolické podobě jako štěrkový či kamenný tok s mostkem,“ vysvětluje a dále poukazuje na vhodný výběr rostlin pro danou lokalitu, které navíc tvarově a barevně harmonizují. Za tradiční flóru pokládá javory, azalky, stínomilné kapradiny a hosty, nepostradatelné jsou trávy, bambusy a bonsaje a v neposlední řadě také jehličnany. Sezónní změnu přinášejí kvetoucí rostliny, které jsou vždy předmětem obdivu – sakury, azalky a kosatce. V moderním pojetí zahrad v japonském stylu mohou být použity i další rostliny. Jiří Valuch připomíná zvláště velkolistou zmarliku kanadskou, prutovitě vzpřímené přesličky, půdopokryvné pachysandry, bohatě kvetoucí vistárie, na podzim se vybarvující muchovníky, jeřáby či skalníky s nápadně červenými plody a další. Velký důraz bude klást v novém pojetí na použití doplňků. Uvažuje o dalších japonských lampách, o nových sochách, o mandalách, které budou vytvářet sami návštěvníci, o dřevěných vědrech a rostlinách v různě tvarovaných květináčích, o červených kobercích svítících uprostřed přírodních barev. „Změny nebudou pouze stavební a designové, ale také společenské. Já i lidé spolupracující na tomto projektu jsme poměrně mladí, chtěla bych toho využít a vytvořit něco originálního, nadčasového. Myslím si, že práce v mladém kolektivu nabízí zcela nové možnosti a jiný pohled na věc. Mohlo by tedy vzniknout něco opravdu neokoukaného a netradičního,“ podotýká Jitka Valuchová a ukazuje na rozsáhlý prostor, který čeká na své využití. Nápady svého otce vítá, sama pak dále hovoří o čajových obřadech, bonsajových akcích, módních přehlídkách, čtenářských klubech, o divadle, hudebních a malířských setkání, o aktivitách typu Tai chi, Aikido či Kendó. Ke změnám patří i nové jméno zahrady. Mladí kreativci volí jméno Aizen, což v japonštině znamená plynoucí jako mlha či oblaka.

Práce na zahradě nikdy nekončí

Pokud byste nám s ní tedy chtěli pomoct, budeme Vám za to vděční. Oceníme jakýkoliv druh pomoci dle vašich schopností a možností.

Uvítáme dobrovolníky, kteří rádi pracují manuálně. Zároveň nám ale můžete přispět dobrým nápadem či dobře míněnou radou.

Úpravy, které v zahradě děláme, údržba zahradní techniky a samozřejmě práce lidí, kteří se o zahradu starají, nejsou levnou záležitostí.

Pokud nám chcete pomoct v tomto směru, můžete své příspěvky posílat na účet ..../...

Zde si můžete stáhnout sponzorský formulář.